Osobní trenér Miloš Laštovka

Poprvé do posilovny jsem vkročil krátce po mých šestnáctých narozeninách v roce 1993. Nepřipravoval jsem se na žádnou kariéru osobního trenéra ani kulturistickou soutěž. Cvičil jsem, protože mě to bavilo a přinášelo mi to vnitřní uspokojení. V té době nebylo ještě tolik Informací o tomto sportovním odvětví jako dnes, takže to dost často připomínalo systém „pokus-omyl“. Práce na mém těle se stala ještě důležitější v okamžiku, kdy jsem se od roku 1996 začal živit jako bodyguard. Posilovna s boxovacím pytlem se stala mým druhým domovem a já tvrdě dřel.
Rok 2001 se potom stal milníkem v mém životě. Při výkonu zaměstnání došlo ke střelnému poranění mojí osoby a mimo jiné byla zasažena i páteř - mícha a já okamžitě ochrnul na nohy. Díky rychlé operaci a faktu, že kulka míchu nepřerušila, jsem nohy začal opět cítit a za krátký čas se na ně opět postavil a začal se učit znovu chodit.
Po odchodu z nemocnice mi ošetřující lékař doporučil cvičit. Žádné bližší doporučení mi ale nedal. Jen díky letitým zkušenostem s cvičením se mi podařilo zrehabilitovat natolik, že jsem se mohl zhruba po roce a půl vrátil do „běžného“ života. (Během rehabilitace se mi ale honilo hlavou, jak to dělají jiní v obdobné situaci.)
Po návratu do běžného života jsem musel volit co dál. Profese osobního trenéra byla nabíledni a já se pro ni rozhodl z několika důležitých důvodů: 11let posilováním, umění motivace a znalost lidské psychiky.
Následovalo studium trenérské školy Petra Stacha při FTVS, které jsem absolvoval s vyznamenáním. Studium mi pomohlo utřídit létami nabyté zkušenosti.
Po studiu jsem začal působit jako osobní trenér fitness a úspěšně pomáhat svými znalostmi a zkušenostmi příchozím klientům.

MOTTO:
Psychická síla je nejsilnější motor, proto by měl mít člověk především víru sám v sebe.